Energií sršící skupina EMONGO

Konžští umělci nás nejprve seznámili a africkým státem Kongo. Že je srdcem Afriky a úředním jazykem je francouzština někteří z nás věděli, ale že je státním zvířetem okapi, věděl pouze Max z 2.B a získal hned krásnou žirafu. Školní docházka v Kongu je šestidenní od půl osmé do půl jedné a ve třídách připadá až 80 dětí na jednoho učitele, proto musí být ve třídě absolutní klid. Kdo zlobí, dostane na zadek a doma ještě jednou, protože škola je drahá a tamní děti si váží toho, že v ní mohou být a nemusí tvrdě pracovat. V Kongu platí, pokud chcete být bohatý, musíte se učit. Pokud dítě zaspí a nepřijde včas(chodí pěšky asi 5km vzdálenost, protože autobusy jsou přeplněné a nedodržují jízdní řád) musí si docházku odpracovat. Po této krátké ,,exkurzi“ byl prostor na dotazy a pak následovalo zpívání, kdy nás pan Paul učil píseň o radosti. Nakonec přišla řada i na očekávané africké tance, kdy se skupinka našich děti převlékla do afrických kostýmů a učila se základní kroky. Děti si poté vytleskaly své vychovatelky, aby se také předvedly, jak jsou pohybově a rytmicky nadané. Musím popravdě přiznat, že se mi necelé tři minuty zdály nekonečné, fyzicky náročné, ale velmi nabíjející energií a radostí. Zakončili jsme to společným sedmiminutovým tancem po celé tělocvičně. kde jsme si díky narůstající venkovní teplotě připadali jak v rovníkové Africe. Tak jumbo děti, vracíme se do Evropy a cesta kolem světa se chýlí ke konci.

Zapsala: Jana Zelenková, DiS.